Review sezony: První rok Guardioly v Anglii nevyšel dle představ aneb trpělivost přináší růže

První rok v nejvyrovnanější lize světa má za sebou i podle expertů zatím nejúspěšnější trenér současnosti Pep Guardiola, který se ve světle modrých barvách Manchesteru City vydal vstříc novým výzvám. Sezona ve znamení velkých očekávání přinesla dobrý náběh, ale také strmý pád. Jak to celé probíhalo, kde jsou hlavní slabiny taktiky španělského stratéga a co vše můžeme očekávat v následujícím ročníku?

Je tomu více než rok, co ještě poměrně mladý trenér s jasnou vizí v době svého působení v Bayernu Mnichov oznámil nabídku ze strany bohatých šejků z Manchesteru City, aby je vedl a dotáhl je k úspěchům zejména na evropské scéně. Tato novinka měla zásadní vliv pro bývalého trenéra Citizens Manuela Pellegriniho, neboť od té doby začalo jeho mužstvo značně poklesávat na formě. Výjimkou bylo tažení v Lize mistrů, kde v semifinále nestačilo na silný Real Madrid, ale jinak předváděná hra v lize začala pokulhávat. Pro některé to byla rána pod pás, jelikož slavný chilský trenér s týmem o dva roky dříve získal skvostný double v podobě Premier League a ligového poháru. Ten mimo jiné vyhrál i loni, když ve finále v penaltovém rozstřelu vyzrál na Liverpool, ale pro bohaté vlastníky to bylo „málo“.

Guardiola se objevil jako zachránce. V létě si naordinoval několik posil, mezi kterými byl stoper Evertonu John Stones, brankář Barcelony Claudio Bravo, záložník Schalke 04 Sané, velmi mladý brazilský talent Gabriel Jesus, německý záložník z Dortmundu Gundogan a křídelník Celta Vigo Nolito. Všechny posily (až na Jesuse, který přišel v zimním přestupovém období) velmi rychle našly místo v základní sestavě.

Guardiola se pyšní velmi ofenzivním kombinačním stylem, jehož základem je kontrolovat hru. Tuto techniku se snažil hned od prvního dne vštípit hráčům do hlavy a bylo to až téměř neuvěřitelné, když už během letní přípravy a na začátku sezony tým vypadal, jako by spolu v tomto stylu hrával roky. Prvních deset ostrých zápasů přineslo blažený úspěch v podobě deseti vítězství a nulového zaváhání. Velmi cennou výhru si připsal ve čtvrtém kole i na Old Trafford, kde v městském derby Citizens zdolali United 2:1. Ačkoliv se jednalo o velmi sporné utkání, kde úřadující gólman Bravo měl obdržet červenou kartu za prudký faul ve vápně na volný únik Rooneyho a odporoučet se ven, sudí tak zákrok nakonec neposoudil a historie se přeci jen neptá na průběh, ale na výsledek. A výsledky opravdu zpočtáku odpovídaly představám.

Jak už bývá ve zvyku, že po velké pýše přichází i velký pád, podobná krize dopadla i na hráče v modrém. I když se nejednalo o takové velké následky, které by znamenaly potupu anglického klubu, minimálně k pochybnostem o zkušenostech velmi slavného kouče došlo. Podobná krize dopadla i loni na Josého Mourinha, ale Pep Guardiola, který doposud vyhrál v každé své sezoně nějakou trofej, musel letos poprvé vyjít úplně naprázdno. A to se ještě jeho svěřenci obávali o umístění v elitní čtyřce, jež by jim zajistila postup do prestižní Ligy mistrů.

Skupinová fáze Champions League do skupiny Manchesteru City přinesla Barcelonu, Borussii Mönchengladbach a Celtic. Někomu to může přijít jako skupina smrti, pro jiné to byla obyčejná skupina, kde byli favorité jasně dáni. Vzhledem k tomu, jakou Celtic nakonec prožil sezonu, mohli být skotští soupeři právě jednou z podceněných hrozeb. V obou případech s nimi španělský stratég remizoval a v celkovém výsledku si do tabulky připsal dvě výhry, tři remízy a jednu porážku. Onen ostře sledovaný dvojzápas s Barcelnou skončil v obou případech výhrou domácího celku a ještě tehdy se Guardiola pyšnil, jak porazil „nejlepší“ tým světa. Jako jeden z prvních trenéru se nebál použít opět svého vysokého nátlaku a napadal rozehrávku stoperů katalánského klubu. Na Camp Nou se jim to ještě vymstilo, kde podlehli vysoko 4:0, ale doma se nedali a se stejnou taktikou si připsali tři body.

Konec skupinové fáze už přinášel nejisté výkony, které postupně vyřadily stopera Johna Stonese, letní posilu z Evertonu, ze základní sestavy a nahrazoval jej levý bekem Kolarovem. U fanoušků tím moc potlesku trenér nesklízel, neboť jeho výškový nedostatek mu nedovoloval čelit udatným hráčům soupeře, zato ale přinesl klid do rozehrávky a jistotu v pozičnosti při zastavování protiútoků soupeře. Nakonec to přesto byla rychlá přímočará hra, s kterou začínal mít Guardiolův tým problém, pokud ji soupeř začal praktikovat.

První prohru v lize si tým z modré části v Manchesteru připsal na White Hart Lane proti Tottenhamu Hotspur, kde měli modří problém dostat se do vápna soupeře, zatímco sami soupeři dovolili dostatek příležitostí uzavřít hru ještě v prvním poločase. Zaváhání přišlo i o zápas později na domácí půdě, kde hvězdný útočník Sergio Aguero proti Evertonu neproměnil rovnou dvě penalty a stav 1:1 znamenal dělbu bodů. Jelikož se situace více blížila ke konci podzimu, toto období začínalo být pomalu přelomové v průběhu sezony, a to se odráželo i na výsledcích. Manchester City remizoval doma tři utkání v řadě a ve čtvrtém dokonce podlehl londýnskému mistrovi Chelsea 1:3. Výhra to byla opravdu drtivá a domácí fanoušci se bouřili. O to horší pro ně bylo, že Guardiola zároveň kvůli Lize mistrů vypustil utkání v ligovém poháru s Manchesterm United, kde Rudí ďáblové tentokrát vyhráli 1:0, ale Citizens si vzhledem k možnostem v utkání nic nevytvořili, a špatná forma byla přirovnávána k „nudnému“ stylu, jakým je Guardiola známý. Leckdo si i posteskl po rychlém přímočarém fotbalovém stylu od bývalého trenéra Pellegriniho.

Vzchopit se Citizens zkoušeli po Chelsea v Leicesteru, který nezažíval vůbec povedenou sezonu. V lize se pohyboval na sestupových příčkách, což mimo jiné mělo za výsledek i vyhazov trenéra Ranieriho, jenž s týmem o rok dříve vyhrál ligový titul, ale proti Guardiolovi dostaly „Lišky“ zvláštní chuť. Guardiola po porážce s Chelsea opustil herního stylu na tři beky vzadu a do hry zatáhl klasickou čtyřku, která se v dalším ostrém zápasu vůbec neosvědčila. Zatímco si to jeho svěřenci dávali z nohy na nohu před vápnem domácího Leicesteru, tomu stačil vždy nákop za obranu, přechod na dva, tři doteky a netrvalo to dlouho a Guardiolův tým prohrával 4:0. Na Manchester i jeho herní styl padla deka. Ačkoliv byl tento výsledek ke konci zápasu korigován na finálních 4:2, nikdo nebyl s výsledkem spokojen. Ani trenér, ani hráči, ani fanoušci.

Toto období mělo za příčinu i několik ne moc slavných prohlášení, k jakým se španělský lodivod uchýlil. Proslule známá je aféra s Yayou Tourém, jenž nebyl stavěn do základní sestavy, protože se s trenérem nepohodl, a tak se čekalo na jeho omluvu. Několik svých hráčů rovnou odepsal kvůli jejich věku a rovněž se nechal slyšet, že styl musí přizpůsobit týmům v Anglii a svým hráčům, které má k dispozici. Podle některých zdrojů chtěl přivést do Anglie až devět svých hráčů, ale bylo nevhodné, aby vyměnil téměř celý tým, který během dvou let před jeho příchodem vyhrál tři trofeje.

Nakonec musíme podotknout, že tato prohlášení měla z části svou pravdu, jelikož když se podíváme na dosavadní přestupové okno i z pohledu majitelů Manchesteru City, tak hráči nad třicet let bývají propuštěni ze svých služeb a Manchester opustí opravdu až devět hráčů (viz konec článku).

Ligové prokletí bylo po zápase v Leicesteru na tři kola zažehnáno. Mezi vyhranými duely bylo i vítězství 2:1 na domácí půdě nad Arsenalem, který se v tom utkání vůbec nedostal do hry, i když to ukazatel skóre tak moc neoznačoval. Pak ale přišel zápas na Anfieldu a zase se ukázala slabost kombinačního stylu proti týmu, jenž je zastáncem velmi rychlé přímočaré hry. Liverpool vyhrál 1:0 a opět se dá říct, že celkem zaslouženě. Guariolovi svěřenci tápali v protiútocích, a když už se tuto část snažili zastavit a více otevírali svou hru do podoby anglických mužstev, tak přišly na řadu standardní situace a ty jim na klidu moc nepřidaly. Skvělým důkazem tomu byl zápas o dvě kola později opět v Liverpoolu, tentokrát ale na půdě Evertonu, kde Guardiola schytal další velkou porážku 0:4.

V této době bylo jasné, že je potřeba udělat další změny a do sestavy se pomalu začal dostávat konečně i záložník Yaya Touré, který se údajně omluvil za dřívější roztržky s trenérem. Touré zaujal post defenzivního záložníka. Nad ním se většinou pohybovali další dva ofenzivní hráči, jejichž úkolem bylo rychle získávat ztracené míče, a pokud cesta nevedla dopředu přes pevnou obranu soupeře, míče se sklepávali dolů na obránce. Úkolem krajních beků bylo stahovat se do zálohy, aby tak zamezili případným protiútokům, a celá tahle kombinace začínala nabírat nějakého kloudného směru. Jediným černým poznatkem bylo brzké vyřazení z Ligy mistrů s francouzským mistrem AS Monakem, které opravdu zažívalo sezonu nad očekávání. Citizens i tak v lize navázali na sérii, jež zastavila až trojice velikánů za sebou. Domácí remíza 1:1 s Liverpoolem, která přinesla úchvatný zápas nahoru dolů s mnoha možnostmi zakončení na obou stranách, venkovní remíza s Arsenalem 2:2 a pak prohra na Chelsea 2:1. V každém případě City dopláceli  na stejné chyby. Všechny jsou typické pro anglický fotbal a s těmi Guardiola věděl, že se musí pro příští rok vypořádat. Ovšem ne tak, jak bychom si my mysleli, když by se za normálních okolností přizpůsobil anglickému stylu. On se totiž bude snažit propagovat svůj vlastní styl, jak v zimním období sám prohlásil.

Vzhledem k velké marodce městských rivalů United a jejich zájmu soustředit se na Evropskou ligu jim z boje o nejlepší čtyřku vypadl jeden konkurent, přesto se nevzdal Arsene Wenger z Arsenalu. Oba celky v posledních zápasech čekaly na zaváhání toho druhého, které nakonec nepřišlo, a tak sezona skončila bez značného zvratu. Pokud tedy nepočítáme, že Arsenal letos poprvé pod působením francouzského kouče nebude v prestižní Lize mistrů. Guardiola skončil na třetím místě s tříbodovým náskokem právě na pátého Wengera a letos si vůbec poprvé v celé své mistrovské kariéře nepřipíše žádnou trofej. Byly to převážně jeho úspěchy, co z něj udělaly nejlepšího trenéra planety.

Nutno podotknout, že vedení Manchesteru City pevně stojí, aspoň prozatím, za španělským koučem. Dokonce mu přislíbilo na přestupy více než 300 milionů liber, což by mohlo zajistit kompletní přebudování týmu ve stylu, jaký si Guardiola sám přeje. Tato částka je jen orientační a může se s prodejem „nechtěných“ hráčů vyhoupnout ještě výše. Znalci z anglických médií spekulují o částce sahající na hranici 400 milionů liber. Už loni Citizens utratili ze všech fotbalových klubů nejvíce a letos to nejspíš zase o něco překonají. Ale co jsou pro někoho peníze v porovnání s tím, když pro vás předváděná hra není ideální.

Vedení Manchesteru City prohlásilo, že v rámci rozsáhlých změn klub opustí hned několik hráčů. Toto řešení plyne z trenérových prohlášení napříč celou sezonou. „Znám svůj standard, znám i své úspěchy z minulosti. Vím, jakou nesu zodpovědnost za předváděné výkony, ale musím se s tím vypořádat. Pokud nebudu mít trofeje, nevydržím tady dlouho. Sezona bez trofeje je špatná sezona,“ řekl Guardiola. „Všem klíčovým hráčům je přes třicet, proto musím přizpůsobit kvalitu hry hráčům, které mám k dispozici,“ dodal.

Tým opustil pravý bek Pablo Zabaleta (32 let), jenž už se stihl upsal West Hamu. Po jeho stopách půjde další pravý bek Bacary Sagna (34), levý bek Gael Clichy (31), brankář Willy Caballero (35), ofenzivní záložník Jesus Navas (31). Těmto všem vypršela aktivní hráčská smlouva a k jejímu prodloužení nedošlo. Po předchozích neshodách naopak prodloužil záložník Yaya Touré (34), o jehož odchodu se rovněž spekulovalo. Kromě výše jmenovaných klub vyslal na přestupní listinu následující hráče: anglický reprezentační gólman Joe Hart (30), nově příchozí křídelník Manuel Agudo Durán známý jako Nolito (30), anglický záložník Fabian Delph (27) a jistý není ani osud jedničky Claudia Brava (34)

Tým naopak posílil z Monaka ofenzivní záložník Bernando Silva (22) za 50 milionů eur a brankář Benfiky Ederson Moraes (23) za 40 milionů eur. Mezi další vytipované posily se hovoří o pravém beku Tottenhamu Kyleu Walkerovi, obránci Southamptonu Virgilu van Dijkovi, křídelníkovi Arsenalu Alexisu Sánchezovi. Na další jména si budeme muset chvilku počkat. Už jen tato tři nevyjdou Manchester City nijak lacino. Pokud má ale Guardiolův styl slavit úspěch, další sezona teprve ukáže, jak na tom doopravdy bude, když se tým složený z jeho jmen postaví proti anglickému stylu. Jisté je, že nová sezona toho má rozhodně hodně co nabídnout a my se už teď můžeme těšit na mnohá překvapení.

Foto: zimbio.com

 

související Post

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pokud zůstanete na této stránce, souhlasíte s používáním cookies. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close